Druhá generace 1970-1981

  • V polovině modelového roku 1970 přišel Chevrolet s druhou generací typu Camaro, která vydržela ve výrobě plných 12 let. Design byl tentokrát tak trochu inspirovaný Ferrari, především vysokou, dopředu vysunutou maskou chladiče. Camaro bylo nyní větší a těžší a přestalo se dodávat ve verzi kabriolet. Zcela nový byl i interiér. Proti první generaci byl luxusnější, ale méně nápaditý a na sportovní vůz příliš usedlý. Výkony nových modelů byly poznamenány palivovou krizí a emisními omezeními.

 

  • Na podvozku se toho mnoho nezměnilo, základním motorem se stal řadový šestiválec 4,1 litru (250 kubických palců) s výkonem 114 kW (155 k). Řadu motorů V8 tvořily motory 5,0/147 kW, 5,7/184 kW a 6,5/258 kW. V nabídce zůstalo provedení Rally Sport (RS) a Super Sport (SS). Hvězdou byl stále model Z-28, poháněný nyní motorem LT-1 (5,7/265 kW) a nabízený i s automatickou převodovkou.

 

  • V modelovém roce 1971 přišla pohroma v podobě přísných emisních předpisů. GM musel v důsledku používání bezolovnatých benzinů snížit kompresní poměry u všech motorů a zároveň zavedl novou klasifikaci výkonů (dříve „gross“, nyní „net“). Řadový šestiválec měl tak například místo dřívějších 155 koní (gross) jen 110 koní (net).

 

  • Další potíže nastaly v roce 1972. Továrna v Ohiu, kde se vyráběly všechny typy vozů Chevrolet Camaro a Pontiac Firebird, stávkovala plných 174 dní, čímž se značně snížil počet vyrobených vozů. Navíc muselo být vyřazeno 1 100 nedokončených vozů Camaro, neboť nesplňovaly federální bezpečnostní standardy. Když se k tomu přidala klesající prodejní čísla, volalo mnoho hlasů po ukončení programu Camaro. Chladné hlavy naštěstí převážily a Camaro zůstalo ve výrobě a dočkalo se dalších dvou generací. Vizuálně měly modely 1972 mírně upravenou mřížku chladiče s menším počtem svislých žeber a větší zadní spoiler.

 

  • Camaro 1973 mělo mírně upravené nárazníky a verze SS byla nahrazena modelem Type-LT, u kterého došlo ke sloučení různých luxusních doplňků do jednoho balíčku. Model Z-28 dostal poprvé klimatizaci. Následující rok dostalo Camaro vpředu i vzadu silné hliníkové nárazníky, splňující pětimílové nárazové zkoušky. Zvětšení nárazníků vedlo ke snížení masky chladiče. Pro modelový rok 1975 dostaly všechny modely nové zadní okno, zasahující více do boků. Novinkou byl dvoubarevný model Rally Sport. Camara se dobře prodávala (výroba překročila 145 000 vozů), takže modely '76 zůstaly prakticky beze změn.

 

  • V roce 1977 se znovu objevil předtím nakrátko vyřazený model Z-28 a Camaro poprvé překonalo v prodejních výsledcích Ford Mustang II. Další rok dostalo Camaro nový předek s nárazníky zabudovanými do karoserie. Verze Z-28 měla navíc na bocích za předními koly větrací otvory. Zpřísněné emisní předpisy v Kalifornii donutily Chevrolet, aby vyráběl dva druhy motorů, jeden pro Kalifornii a druhý pro ostatní státy USA.

 

  • V roce 1979 dosáhlo Camaro rekordu v počtu vyrobených vozů (přes 282 tisíc, z toho skoro 85 tisíc typu Z-28). Verze Type-LT byla nahrazena Berlinettou a všechny vozy dostaly nový přístrojový panel. Camaro 350 bylo mj. vyzdobeno efektním „vyboulením“ kapoty, které nade všechny pochyby prozrazovalo, že je zde ukryt výkonný motor 5,7 V8/127 kW.

 

  • Ve snaze o snížení spotřeby nahradil Chevrolet v roce 1980 letitý řadový šestiválec Camara novým motorem 3,75 litru V6 (84 kW/115 k), který vznikl oddělením dvou válců z motoru V8. Přesto klesl prodej typu Camaro na 152 tisíc kusů a v posledním roce druhé generace dokonce na 126 tisíc. Camaro z tohoto období nebyl žádný drobeček. Délkou se blížil pěti metrům (496 cm), šířka byla 189 cm, ale výška pouhých 125 cm. Druhá generace tak byla nejdelší a zároveň nejnižší v celé historii tohoto typu.